Nebojte se, nebudeme psát o ničem zásadně hrozném, jen jsme neodolali pelíškovskému názvu. Chceme pomoci předejít situacím, které se sem tam stávají a mohou pro Vás být rizikové. Všech svých klientů si vážíme a na případná rizika je vždy upozorníme. Tady Vám dáme pár tipů, co je důležité a na co při spolupráci s advokátem myslet.

„Příliš aktivní klient“

Hned předem musíme jednoznačně ujasnit, že aktivitu u našich klientů vítáme. Je skvělé, když se klient o svou věc zajímá a je schopný nám poskytnout dostatek podkladů proto, abychom mu pomohli. Jenže někdy se aktivita úplně nehodí. Kdy může přílišná aktivita klientovi spíše uškodit?

Komunikace s protistranou nebo soudy bez našeho vědomí

Příklad z praxe: klient měl pohledávku, u které nebylo dosud úplně jisté, jestli jsou mu dlužníci zavázáni společně a nerozdílně, nebo jestli mu dluží jen jeden z dlužníků. Situaci jsme si s klientem vyhodnotili a rozhodli se úhradu požadovat jen po jednom dlužníkovi. Klient pak bez našeho vědomí zatelefonoval druhému z možných dlužníků a přesně mu popsal, co jsme udělali. Tím si klient mohl hodně uškodit, protože v podstatě odkryl všechny naše „karty“ někomu, kdo stále ještě mohl být v naší věci protistranou.

Už jsme také opakovaně od kolegů slyšeli, že jim klient v rámci řízení poslal sám na soud nebo na úřad vlastní podání, protože se chtěl k věci sám vyjádřit a sdělit vše, co považuje za důležité i přesto, že mu to advokát nedoporučil. Takový klient by si mohl opravdu hodně přitížit. Může se stát, že soudu sdělí něco, čeho se (nejen) protistrana jakkoliv chytí a otočí proti němu. Doporučujeme tedy vždy informace napsat nebo říct advokátovi a ten pak zváží, co je z hlediska taktiky vhodné soudu sdělit.

Nevhodná povaha podnikání nebo spolupráce

Podnikající spolek

V poslední době vzrostl mezi našimi klienty zájem o zakládání spolků. Někteří klienti před konzultací s námi měli v úmyslu spíše „podnikat“ v rámci spolku. Spolky ale svojí povahou neslouží primárně k podnikání. Výdělečnou činnost provozovat samozřejmě mohou, ale jen jako vedlejší, pro podporu hlavní činnosti. Když už budete se spolkem také podnikat, musíte počítat se všemi následky jako podnikatel (živnostenská oprávnění, účetnictví, DPH, práva spotřebitelů…) a pokud by Vám podnikání přerostlo do činnosti hlavní, soud Vám může spolek zrušit.

Povaha spolupráce s „IČAŘI“

Mnoho našich klientů spolupracuje s externími OSVČ pravidelně. Nevidíme v tom žádný problém. Tedy až do doby, kdy se klientovi začne tato spolupráce prolínat s pracovním poměrem. Setkáváme se pak i s tím, že klient ve smlouvách o spolupráci s OSVČ odkazuje na ustanovení zákoníku práce, označuje externistu za „zaměstnance“ nebo používá termíny typické pro pracovní poměr jako „mzda“ nebo „dovolená“. Dejte si prosím pozor, když už s externími OSVČ spolupracujete, abyste dodržovali režim spolupráce mezi dvěma podnikateli, jinak Vám hrozí od Státního úřadu inspekce práce vysoká pokuta.

Problematické požadavky v pracovních smlouvách

Tady jsou problematické hlavně dvě záležitosti, které spolu souvisí. Jde o smluvní pokuty a konkurenční doložky, které klienti do pracovněprávních smluv a dohod často požadují, nebo je tam dokonce mají.

Smluvní pokuty

Smluvní pokutu v jakémkoliv pracovněprávním vztahu, tedy i se zaměstnanci na DPP nebo DPČ, můžete sjednat jen a pouze ve vztahu ke konkurenční doložce. V žádném jiném případě to nejde. Nemůžete tak např. pokutovat zaměstnance za pozdní příchody nebo špatně odvedenou práci. Pokud chcete mít takový nástroj k dispozici, doporučujeme se zaměstnancem sjednat část mzdy jako nenárokovou složku – prémie, které zaměstnanci nemusíte vyplatit, když bude odvádět nedostatečné výkony.

Konkurenční doložka

Konkurenční doložka je v pracovním právu možná a je dokonce možné jí i zajistit smluvní pokutou, ale má to vše svá pravidla.  Může se sjednat maximálně na dobu jednoho roku od konce pracovněprávního vztahu, pokuta musí být přiměřená a hlavně, a to klienty obvykle překvapí, musíte zaměstnanci, který plní tuto povinnost z konkurenční doložky, za každý měsíc jejího plnění (po skončení pracovního poměru) vyplácet přiměřenou náhradu. Tato náhrada musí být ve výši alespoň poloviny průměrného měsíčního výdělku, který u Vás zaměstnanec měl.

Klienti si pak často konkurenční doložky rozmyslí a do pracovněprávních smluv a dohod je vůbec nepožadují. 

Shrnutí

Výše popsané jsou jen některé z často se opakujících „nepěkných věcí“, které se nám občas v naší praxi vyskytnou. Článek jsme pojali spíše jako upozornění všem, kteří by se mohli do podobné situace dostat a podobný postup zvažovat.