Právní pohled na aplikace pracující s cizími databázemi aneb co vše si ve vztahu k pořizovateli databáze můžeme dovolit?

9. 5. 2022

Právní pohled na aplikace pracující s cizími databázemi aneb co vše si ve vztahu k pořizovateli databáze můžeme dovolit?

Svět se stále zrychluje, a tak se lidé snaží ušetřit čas kde se dá. Jedním z nástrojů, které mohou drahocenný čas ušetřit, jsou například specializované online vyhledávače či srovnávače, které pro Vás umějí vyhledat a srovnat odpovídající nabídky produktů nebo služeb, které zrovna poptáváte. Takový chytrý nástroj, říkejme mu vyhledávač, umí v mžiku prohledat desítky, i stovky jiných webových stránek a podle Vámi vybraných kritérií Vám zobrazit odpovídající výsledky. Vy jste spokojení, že jste ušetřili čas při zdlouhavé lustraci různých nabídek a provozovatel vyhledávače je spokojený, že jste použili jeho nástroj. Jak je to ale s pořizovateli databází, které vyhledávač při takovém postupu prochází? Nezasahuje vyhledávač do jejich práv pořizovatele databáze v rozporu se zákonem?

V tomto článku si stručně vysvětlíme, za jakých podmínek je databáze před takovým postupem chráněna zákonem a kdy hrozí, že provozovatel vyhledávače protiprávně zasáhne do práv pořizovatele databáze. Článek vychází z právní úpravy obsažené v autorském zákoně, směrnici EU (č. 96/9/ES o právní ochraně databází) a z judikatury Soudního dvora Evropské unie (dále „SDEU“).

Základní pojmy

Nejprve bychom si měli ujasnit pár základních pojmů, se kterými budeme v tomto článku pracovat. Případně pojmy přeskočte a pak se k nim opět vraťte, až na ně přijde v dalším textu řeč.

Databáze

Zákonná definice databáze je velice široká. Zjednodušeně můžeme říci, že se jedná o soubor v podstatě jakýchkoliv dat, která jsou určitým způsobem uspořádaná a individuálně přístupná. Např. seznam inzerátů na inzertním portálu.

Pořizovatel databáze

Fyzická nebo právnická osoba, která na svou odpovědnost databázi pořídí nebo pro kterou jí pořídí jiná osoba z jejího podnětu. Např. provozovatel internetového inzertního portálu.

Vytěžování databáze

Trvalý nebo dočasný přepis celého obsahu databáze nebo podstatné části na jiný podklad, a to jakýmikoli prostředky nebo jakýmkoli způsobem.

Zužitkování databáze

Jakýkoli způsob zpřístupnění celého obsahu databáze nebo jeho podstatné části veřejnosti. Za veřejnost se považuje i předem neurčitý okruh koncových uživatelů vyhledávače.

Zvláštní práva pořizovatele databáze

Ponechme nyní stranou právo na ochranu databáze před zásahy do její podoby a uspořádání. Zvláštní práva pořizovatele databáze zahrnují mimo jiné také právo na vytěžování a zužitkování databáze a ochranu před tím, aby toto prováděly jiné osoby. Oprávněně může databázi vytěžovat a zužitkovávat, krom pořizovatele, oprávněný uživatel, a to přiměřeným způsobem a v přiměřeném rozsahu, pokud tím nepůsobí pořizovateli újmu. 

Cílem této ochrany dle judikatury SDEU je zaručit pořizovateli databáze odměnu za jeho vklad do databáze tím, že bude chráněný proti nepovolenému využívání výsledků získaných z tohoto vkladu. Zohledňuje se přitom, že pořizovatel při pořizování databáze vyvinul iniciativu a nesl riziko poskytnutím lidských, technických a finančních zdrojů.

Tato ochrana pořizovateli databáze náleží jen tehdy, pokud: „pořízení, ověření nebo předvedení obsahu databáze vyžadovalo kvalitativně nebo kvantitativně podstatný vklad ze strany pořizovatele“. Jinými slovy, aby byl pořizovatel těmito právy chráněn, musí do pořízení a fungování databáze vložit podstatné úsilí nebo prostředky. 

Ve světle takto popsaných práv pořizovatele se nabízí otázka, jestli a popř. kdy provozovatelé vyhledávače do práv pořizovatelů databází zasahují v rozporu se zákonem. 

Dosavadní judikatura SDEU

Situace, kdy právě provozem vyhledávače mělo dojít k zásahu do práv pořizovatele databáze, byly v minulosti opakovaně řešeny judikaturou SDEU. Za zmínku stojí především dva rozsudky. První z roku 2013 tzv. Innoweb a druhý z roku 2021 ve věci CV-Online vs. Melons.

Judikatura SDEU se shoduje v tom, že už jen tím, že vyhledávač zpřístupní obsah databáze uživateli vyhledávače na své webové stránce nebo aplikaci, zasahuje do práv pořizovatele databáze. Příkladem takového neoprávněného zpřístupnění může být situace, kdy vyhledávač svému uživateli poskytne přímý link na konkrétní obsah databáze na stránce pořizovatele (např. konkrétní inzerovaný automobil), a tím se uživatel vyhne tomu, aby se k obsahu „proklikal“ přes rozhraní webové stránky (nebo aplikace) provozovatele databáze. 

Judikatura dále dovodila, že za zpřístupnění celé databáze se považuje i situace, kdy vyhledávač svému uživateli zpřístupní jen malou část databáze odpovídající kritériím zadaným uživatelem. SDEU to odůvodňuje tím, že vyhledávač pracuje s celou databází a je schopen prohledat celý obsah databáze. 

Pojmy vytěžování a zužitkování databáze přitom SDEU vykládá tak široce, že je vyhledávač je při svém běžném použití téměř vždy naplní. 

SDEU poukazuje na skutečnost, že pořizovateli databáze může v důsledku neoprávněného provozu vyhledávače vzniknout újma. Ta je způsobena tím, že uživatel nebude muset navštívit jeho stránku či aplikaci, a tak mu klesne návštěvnost a následně např. i příjmy z reklam. Na tom nic nemění ani skutečnost, že uživatel při zájmu o konkrétní prvek z databáze musí nakonec tak jako tak stránku pořizovatele databáze navštívit. 

Je tedy každé použití vyhledávače, jak jsme si ho výše popsali, nezbytně porušením práv pořizovatele databáze? Ve světle výše zmíněného rozsudku Innoweb to tak až dosud bylo. 

Přelom v případu Melons

V tomto (relativně novém) případě řešil SDEU poměrně typickou situaci, kdy Lotyšský portál inzerující pracovní nabídky žaloval web, který provozoval vyhledávač lustrující různé portály s pracovními nabídkami. Ve světle veškerého výše popsaného lze shrnout, že docházelo k zužitkování databáze dotčeného webu. 

SDEU však v tomto případě, krom zájmu na ochranu práv pořizovatele databáze, vyzdvihl i druhou rovinu sporu, a to možný přínos pro koncové uživatele a pro samotné provozovatele vyhledávače. SDEU navíc připomněl možný pozitivní vliv vyhledávačů jako inovativních prostředků k rozvoji trhu. 

SDEU konkrétně řekl, že: „hlavním kritériem vážení dotčených legitimních zájmů musí být potenciální újma na podstatném vkladu osoby, která vytvořila dotyčnou databázi, a sice riziko, že tento vklad nebude možné umořit.“

Pro to, aby pořizovateli databáze přiznal soud zvláštní ochranu, je tedy podle citovaného rozsudku Melons třeba současně splnit ještě následující:

1) pořízení, ověření nebo předvedení obsahu dotyčné databáze vyžadovalo podstatný vklad; a 

2) vytěžování nebo zužitkování představovalo riziko pro návratnost nákladů na tento vklad.

Pokud provozujete vyhledávač, budete se za stanovených podmínek moci vyhnout povinnostem vůči pořizovatelům databází, pokud újma, kterou byste jim způsobili, neohrožuje návratnost nákladů na pořízení databáze.

Shrnutí

Rozsudek Melons představuje podstatný zlom v přípustnosti vytěžování a zužitkování zveřejněných databází, neboť ochranu dotčené databáze podmiňuje také kritériu určité intenzity zásahu do práv pořizovatele databáze. Dosavadní přístup stanovený především rozsudkem Innoweb s takovou úvahou nepočítal a databáze chránil vždy při každém vytěžování či zužitkování.

Osobně pokládám změnu v přístupu k ochraně databází za krok správným směrem. Používání různých vyhledávačů přináší koncovým uživatelům řadu výhod, které by neměly automaticky ustupovat ochraně pořizovatele databáze, kterému ve většině případů ani reálná újma nemusí vůbec vzniknout.