Novela zákona o obchodních korporacích

24. 8. 2023

Novela zákona o obchodních korporacích

S různými novelami se nám v letošním létě, které se jinak opravdu vydařilo, tak trochu roztrhl pytel. Novely se dočkal i zákon č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech (dále „ZOK“). Nejde sice o novelu nikterak rozsáhlou, ale přesto dosti významnou.

Novela se týká v podstatě jen jediného – způsobilosti být členem voleného orgánu obchodní korporace a souvisejících povinností. S tím souvisí i vznik zbrusu nové evidence vyloučených osob. Pojďme se na novelu, která je účinná už od 1. 7. 2023, podívat.

Nové podmínky způsobilosti k výkonu funkce

Způsobilost být členem voleného orgánu byla podle dosavadního znění ZOK vázána na bezúhonnost ve smyslu živnostenského zákona. S tím je ale konec, protože se ZOK konečně osamostatnil a pořídil si vlastní úpravu způsobilosti. Ta se sice do značné míry překrývá s tím, jak to bylo doposud v kooperaci s živnostenským zákonem, ale úplně se neshodují.

Podle nových podmínek je překážkou výkonu funkce člena voleného orgánu obchodní korporace (dále „Funkce“):

  1. zákaz vykonávat funkci člena řídicího, kontrolního nebo správního orgánu právnické osoby, který uložil orgán veřejné moci České republiky, jiného členského státu Evropské unie nebo státu Evropského hospodářského prostoru, nebo jiného státu z důvodu obdobnému, jak by tomu bylo v ČR, nebo který uložila mezinárodní organizace;
  2. stejným, jako výše popsaným způsobem, uložený zákaz vykonávat činnost související s podnikáním v oblasti podnikání nebo oboru činnosti, který odpovídá předmětu podnikání nebo činnosti obchodní korporace;
  3. pravomocné odsouzení za vybrané trestné činy (a jejich skupiny) vyjmenované v §46 odst. 1 písm. c) ZOK), pokud nebylo odsouzení zahlazeno;
  4. rozhodnutí o prohlášení konkurzu v ČR nebo zahraničí.

To byly přímé překážky výkonu funkce, které mají za následek rovnou nezpůsobilost dané osoby stát se členem orgánu. Pak ale taková osoba, která má vykonávat Funkci, má také povinnost, upozornit na některé skutečnosti předem zakladatele nebo samotnou společnost. Jde o jakousi prevenci toho, aby si korporace neustanovila do Funkce osobu určitým způsobem nekvalifikovanou, nebo osobu, u které bude zvýšené riziko její nezpůsobilosti k výkonu Funkce. Jde o tyto skutečnosti:

  1. že je nezpůsobilá k výkonu Funkce (z důvodů uvedených výše, případně jiných);
  2. že existují skutečnosti, které by důvodně mohly vést ke vzniku překážky výkonu Funkce (např. bylo zahájeno, avšak dosud neskončilo, řízení o jejím vyloučení z funkce statutárního orgánu podle § 63 a násl. ZOK);
  3. ohledně jejího majetku nebo majetku korporace, kde působí nebo v posledních 3 letech působila, jako člen orgánu bylo vedeno insolvenční řízení.

Povinnost informovat o výše uvedených skutečnostech zůstává i po dobu trvání výkonu Funkce, a to bezodkladně poté, co se o takové skutečnosti osoba ve Funkci dozví.

S tím souvisí i kupodivu docela skrytá, přitom důležitá úprava, která říká, že pokud je v současnosti členem orgánu obchodní korporace osoba podle těchto nových pravidel nezpůsobilá, je povinna o této skutečnost korporaci do 1. 8. 2023 informovat a její funkce zanikne automaticky ze zákona uplynutím 3 měsíců od účinnosti novely, tj. 1. 10. 2023. Tato „drobnost“ se přitom už do samotného ZOKU nevešla a je uvedena jen v přechodných ustanoveních zákona č. 416/2022 Sb., který ZOK novelizuje.

Zřízení evidence vyloučených osob

ZOK dále získal zajímavou a důležitou novinku, a tou je zřízení nové evidence vyloučených osob, kterou povede Ministerstvo spravedlnosti. Do této evidence se zapisují osoby:

  1. které soud vyloučil z funkce statutárního orgánu podle § 63 až 65 ZOK;
  2. kterým byl uložen zákaz činnosti zakládající překážku výkonu Funkce;
  3. které byly odsouzeny za trestný či zakládající překážku výkonu Funkce; a
  4. na jejichž majetek byl prohlášen konkurz.

Do evidence se budou zapisovat údaje podle § 70b ZOK. Evidence je neveřejná, budou jí využívat soudy a notáři v souvislosti se zápisy do obchodního rejstříku. Na žádost je možné vyžádat si výpis z této evidence k vlastní osobě.

K čemu by měla evidence sloužit? Myšlenka stojící u jejího zrodu byla poměrně vznešená. Cílem je urychlit proces založení a hlavně vzniku obchodní korporace (tj. zápisu do obchodního rejstříku). Namísto dokládání čestných prohlášení a výpisů z rejstříku trestů jednatele by tak nově mělo být pro notáře dostačující pouze pořídit si výpis z této nové evidence. Od účinnosti novely jsme zatím zakládali jen jednu společnost, a ačkoliv je novela, která evidenci zřizuje, už účinná, evidence se nepoužila a museli jsme v kooperaci s notářem postupovat „po staru“.

Shrnutí

Řešenou novelu ZOK tentokráte vítáme s povděkem. Směřuje ke zjednodušení procesu vzniku obchodní korporace a usnadňuje zapisovaným osobám jednání se soudy/notáři. Navíc také o něco přesněji stanoví překážky výkonu funkce člena voleného orgánu.

Teď už jen doufáme, že se evidence brzy rozjede a bude plnit svůj účel.