V tomto příspěvku se věnujeme zajímavé problematice, kterou je tzv. souběh funkcí. V tomto případě souběhem funkcí rozumíme situaci, kdy by člen statutárního orgánu obchodní společnosti (pro zjednodušení budeme v článku operovat s pojmem jednatele SRO, ale závěry platí stejně tak i pro jiné statutáry) byl současně ve společnosti zaměstnaný a měl za to pobírat mzdu vedle odměny za výkon funkce.

Řekneme si, za jakých podmínek to možné je a jaké jsou případné následky. Pro fajnšmekry odkážeme i na současnou judikaturu ve věci.

Nepravý souběh? Tak to je pohoda

Jako tzv. nepravý souběh označujeme situaci, kdy jednatel je sice ve společnosti současně zaměstnaný, ale jeho pracovní povinnosti se nijak nekryjí s povinnostmi jednatele (tedy hlavně obchodním vedením společnosti).

Příkladem může být jednatel pekárny, který je současně ve společnosti zaměstnaný jako pekař, nebo jednatel autoservisu, který v něm pracuje jako mechanik.  

Nepravý souběh je přípustný a v praxi s ním nebývá mnoho problémů. Je ale potřeba, aby jednatel jednal s péčí řádného hospodáře a např. sám se sebou nesjednal „nesmyslně“ vysokou odměnu.

Před uzavřením smlouvy by měl o tomto jednatel informovat orgán, kterého je členem a kontrolní orgán, popř. nejvyšší orgán. Nejvyšší nebo kontrolní orgán mohou uzavření takové smlouvy zakázat, jejich předchozí souhlas se ale nevyžaduje.

Pravý souběh už úplná pohoda není

Tzv. pravý souběh nastává tehdy, když jednatel je ve společnosti současně zaměstnaný, a jeho druh práce zahrnuje (třeba i částečně) také obchodní vedení společnosti. Např. jednatel bude ve společnosti zaměstnaný současně jako obchodní ředitel atp.

Tahle situace už je více problematická, pojďme si ji tedy trochu blíže rozebrat. 

Krátké historické okénko

Tak jako vše, mění se i právní názory a právní úprava. V podstatě záhy po revoluci soudy dovodily nepřípustnost pravého souběhu s poukazem obchodní povahu funkce statutárního orgánu a na tomto právním názoru se dlouhá léta (s nepodstatnými výjimkami) nic neměnilo.

Revoluční mohl být, a do jisté míry i byl, nález Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2016, který tak trochu obecné soudu „klepl přes prsty“ v tom, že pokud chtějí zakazovat pravý souběh, musí taková svá rozhodnutí vždy velmi přesvědčivě odůvodnit, protože nejde o zákaz formulovaný výslovně právní úpravou.  

Po tomto nálezu ústavního soudu, který má svými rozhodnutími přispívat k právní jistotě, se rozprostřela v českém právním prostředí pozoruhodná nejistota. Mnozí předpokládali, že by to mohlo znamenat otevřená vrátka pro budoucí přípustnost pravého souběhu.

Poslední judikatura zejm. Nejvyššího soudu ukazuje, že právní názor ohledně pravého souběhu se přeci jen posunul, ale rozhodně nemá za následek otevřenou přípustnost pravého souběhu. Pojďme si současnou situaci rozebrat. 

Současná situace

Obecné soudy se tedy musely popasovat s výtkou ze strany Ústavního soudu. Jedním z významných rozhodnutí je rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2021, které Nejvyšší soud příznačně vydával ve věci sporu, o kterém předtím rozhodoval Ústavní soud v nálezu zmíněném výše.

Potvrdilo se, že výkon funkce jednatele není závislou prací podle zákoníku práce. Společnost a jednatel si sice mohou sjednat, že se jejich vztah (hlavně podle smlouvy o výkonu funkce) „podřídí“ zákoníku práce, ale ani to nedělá z jejich vztahu pracovněprávní vztah. Naopak jejich vztah i nadále zůstává obchodněprávní.

Pokud by jednatel a společnost uzavřeli vedle smlouvy o výkonu funkce i souběžnou (pracovní) smlouvu na výkon některých činností, které ale zahrnují i obchodní vedení, v níž si sjednají režim podle zákoníku práce, bude se taková smlouva (říkejme jí třeba „manažerská smlouva“) považovat za dodatek ke smlouvě o výkonu funkce. Tento zvláštní dodatek bude upravovat pouze oblast činností spadajících do působnosti jednatele.

To znamená, že taková manažerská smlouva není automaticky neplatná (jen proto, že byste ji podřídily režimu zákoníku práce), ale musí splnit stejné požadavky jako smlouva o výkonu funkce. Tedy mimo jiné i schválení nejvyšším orgánem společnosti (nejčastěji valnou hromadou).

Přitom všem je potřeba mít na paměti, že se nemůžete v manažerské smlouvě odchýlit od zákonných ustanovení upravujících:

• vznik a zánik funkce člena statutárního orgánu;
• předpoklady výkonu funkce a důsledky jejich absence;
• odměňování členů statutárních orgánů;
• formu smlouvy o výkonu funkce a povinnost jejího schválení příslušným orgánem;
• povinnost vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře a důsledky jejího porušení.

Výše uvedená ustanovení zákona jsou totiž tzv. kogentní a nelze se od nich odchýlit.

Z judikatury pak dále vyplývá, že pokud jste uzavřeli manažerskou smlouvu a podřídili ji jako celek zákoníku práce, tak se úprava zákoníku práce na daný vztah uplatní v rozsahu, v jakém neodporuje kogentním ustanovením zákona o obchodních korporacích (zejména těch výše uvedených). V konečném důsledku se pak musí u každého jednotlivého § zákoníku práce posuzovat, jestli se pro daný vztah uplatní, nebo ne.

Za jeden z nejvýznamnějších následků takového podřízení režimu podle zákoníku práce považujeme následky při odvolání jednatele z funkce. Jeho funkce jednatele sice zanikne obvyklým postupem, ale jeho vztah se společností v takovém případě nezanikne, a společnost se k němu bude muset chovat jako k odvolanému vedoucímu zaměstnanci podle § 73a zákoníku práce a nabídnout mu jiné odpovídající místo.

Závěr

Co bychom si tedy z tohoto článku měli odnést?

Předně to, že nepravý souběh je obvykle v pořádku a klidně ve své pekárně můžete brát mzdu za to, že pečete.

U pravého souběhu platí, že platnou pracovní smlouvu, která by zakládala vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem tak, jak ho upravuje zákoník práce, prostě neuzavřete. Taková smlouva se ale bude považovat za dodatek ke smlouvě o výkonu funkce (pokud ji máte) a pokud splní všechny náležitosti, hlavně schválení nejvyšším orgánem, bude taková smlouva závazná. Ze zákoníku práce se na ní ale uplatní jen to, co neodporuje kogentní ustanovením upravujícím obchodní korporace.

A naše doporučení? Nepouštějte se u pravého souběhu na „tenký led“ a raději sjednejte kvalitní a úplnou smlouvu o výkonu funkce, popř. jí upravte. Koneckonců, pro schválení manažerské smlouvy je potřeba splnit úplně totéž, jako u smlouvy o výkonu funkce. Výhodou pak pro Vás bude to, že nebudete muset „vyzobávat“ konkrétní uplatnitelná ustanovení zákoníku práce (pokud si smlouvu o výkonu funkce jako celek také nepodřídíte zákoníku práce).

S úpravou vztahů mezi společníkem a statutárním orgánem Vám umíme pomoci.