Upozorňujeme, že tento článek je určený pro Vaše základní seznámení s tématem a píšeme ho tak, aby Vás pokud možno i bavil, ne abychom dopodrobna popsali úplně všechny okolnosti.
15. ledna letošního roku vynesl Ústavní soud mimořádně podstatné rozhodnutí, kterým zásadně změnil dosavadní přístup k možnosti právnických osob požadovat za způsobenou újmu na své pověsti náhradu v penězích.
Co přesně se změní, co vše může Vaše společnost chtít a co vlastně tento čerstvý nález Ústavního soudu (Pl. ÚS 26/24 ze dne 15. 1. 2025, dále „Nález„) znamená? To vše si v tomto článku povíme.
Jak to bylo se zásahem do pověsti před nálezem Ústavního soudu?
Ústavní soud se v souvislosti s konkrétní ústavní stížností zabýval návrhem na zrušení dvou ustanovení občanského zákoníku, která se (zejm.) týkala toho, čeho se může právnická osoba domáhat v případě, když někdo zasáhne do její pověsti.
Současná zákonná úprava výslovně umožňuje právnické osobě požadovat při takovém zásahu jen to, aby se zásahem rušitel přestal a aby odstranil jeho následky, ale už ne peněžitou náhradu ve všech případech. Náhradu nemajetkové újmy v penězích může právnická osoba požadovat jen v případech stanovených zákonem (např. jde o nároky v případě ochrany proti nekalé soutěži nebo proti omezování hospodářské soutěže, porušení práv z průmyslového vlastnictví, újmy způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a poměrně dost dalších). V jiných případech ale právnická osoba podle občanského zákoníku nemůže požadovat za újmu na své pověsti po škůdci náhradu v penězích.
Jak se situace s ochranou pověsti právnické osoby po nálezu ústavního soudu změnila?
Hodně. Ústavní soud se zabýval tím, jestli není současné řešení protiústavní. Postupně se soud musel vypořádat s řadou právně teoretických i praktických otázek, které z důvodu praktického zaměření našich příspěvků vynecháme. Hlavní je přeci výsledek.
A tím je, že Ústavní soud shledal současnou praxi za protiústavní a dovodil ústavně zaručené právo právnických osob na ochranu pověsti i v tom rozsahu, že mohou požadovat náhradu v penězích.
Současně výše uvedeného Ústavní soud dosáhl bez toho, aby jakoukoliv část ustanovení občanského zákoníku rušil. Ústavní soud si v tomto případě pomohl tzv. analogií práva. To zjednodušeně znamená, že vzhledem k absenci výslovné úpravy (mezeře v zákoně) by se na danou situaci mělo vztahovat svým významem a účelem nejpodobnější ustanovení zákona. Tak tedy Ústavní soud vyložil, že nároky právnických osob se v daných případech budou posuzovat analogicky podle nároků v případě zásahů způsobených nekalou soutěží.
Uvedeným postupem Ústavní soud dosáhl výkladu občanského zákoníku v souladu s ústavním pořádkem (konkrétně tedy čl. 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) a nemusel přitom do zákona přímo zasahovat.
Náš závěr
Výše představený Nález pro všechny právnické osoby znamená výrazně širší možnosti účinné obrany v případě pomluv a jiných zásahů do dobré pověsti. Nově totiž nebude nutné prokazovat, že jednání škůdce bylo nekalou soutěží, nebo že Vám v důsledku zásahu vznikla skutečná penězi vyčíslitelná škoda, kterou chcete nahradit.
Z praktického hlediska má Nález přínos zejména pro korporace určené k podnikání. Osobně tuto změnu považujeme za velmi přínosnou pro praxi.
Na druhou stranu jako právníci chápeme i odlišná stanoviska některých ze soudců Ústavního soudu a musíme uznat, že dosavadní stav sice nebyl ve vztahu k právnickým osobám zrovna přívětivý, ale velmi pravděpodobně nebyl ani protiústavní. Ústavní soud si tak svým Nálezem možná opět lehce rozšířil svůj rajón, když do aplikační praxe zasáhl, a to i přesto, že jde o zásah v konečném důsledku účelný. Z uvedeného důvodu bude Nález možná širším terčem politických i akademických debat.
Pro nás je každopádně klíčové, že právnické osoby už se zásahům do své pověsti mohou bránit mnohem účinněji.
Jsme ATREUM advokátní kancelář a s ochranou pověsti Vaší společnosti (nejen) v digitálním prostředí Vám rádi pomůžeme.
