Upozorňujeme, že tento článek je určený pro Vaše základní seznámení s tématem a píšeme ho tak, aby Vás pokud možno i bavil, ne abychom dopodrobna popsali úplně všechny okolnosti.

V jednom z minulých článků jsme shrnovali Vaše možnosti, pokud chcete sami dobrovolně společnost opustit. V tomto příspěvku se naopak zaměříme na Vaše možnosti, když chcete ve společnosti zůstat, ale „zbavit“ se přitom zákonem přijatelným způsobem jiného společníka.

Dohoda všech společníků s.r.o.

Kdyby náhodou vztahy mezi společníky byly natolik v pořádku, že byste se na ukončení účasti byli schopní dohodnout, můžete se s „nechtěným“ společníkem rozloučit písemnou dohodou všech společníků s ověřenými podpisy.  

Vyloučení společníka s.r.o. při nesplacení vkladu nebo příplatku

Společníka můžete ze společnosti vyloučit, pokud je v prodlení se splněním své vkladové povinnosti. V tomto případě vylučuje společníka svým rozhodnutím valná hromada. Z hlediska teorie a praxe je „trochu“ sporné, jestli může společenská smlouva upravit, že o vyloučení rozhoduje jiný orgán než valná hromada (typicky jednatel). Proto doporučujeme, abyste se při úpravách vyloučení ve společenské smlouvě raději drželi zpátky.

Před samotným vyloučením je potřeba prodlévajícího společníka vyzvat ke splnění povinnosti a upozornit ho na možnost vyloučení. Je také třeba mu ke splnění povinnosti poskytnout přiměřenou lhůtu. Zákon formu výzvy sice nestanoví, ale doporučujeme jednoznačně písemnou. O vyloučení je nutné rozhodnout do doby případného opožděného splnění povinnosti (a to i kdyby společník splnil až po dodatečné lhůtě).

Sporná je opět v teorii s praxí otázka, jestli jde v případě vyloučení o rozhodnutí, v jehož důsledku se mění společenská smlouva. To by představovalo rozdíl v potřebné většině a v tom, jestli je nutné valnou hromadu osvědčovat u notáře. Z opatrnosti doporučujeme přísnější režim. Takže o vyloučení musí valná hromada rozhodnout alespoň dvoutřetinovou většinou všech společníků a rozhodnutí musí být ve formě notářského zápisu. K hlasům vylučovaného společníka se pro účely usnášeníschopnosti nepřihlíží. Tento společník ani nehlasuje.

Pokud by měl vylučovaný společník více podílů, je možné ho vyloučit pouze ve vztahu k těm podílům, u kterých je v prodlení se splacením vkladu (nebo příplatku). Totéž platí o pravidlech pro jeho nehlasování.

Vylučovaný společník se může k vyloučení vyjádřit a bránit se. Má také práva dovolávat se neplatnosti usnesení valné hromady o jeho vyloučení.

Za stejných podmínek platí výše uvedené i pro případ, kdy valná hromada v souladu se společenskou smlouvou rozhodla o uložení peněžité příplatkové povinnosti, a společník ji nesplnil.

Vyloučení společníka z s.r.o. rozhodnutím soudu

Pokud společník porušuje svou povinnost (tzn. v podstatě jakoukoliv svou právní povinnost vůči společnosti, stanovenou v zákoně nebo společenské smlouvě, např. povinnost loajality) zvlášť závažným způsobem, i přes to, že ho společnost k jejímu plnění vyzvala a písemně upozornila na možnost vyloučení, může se společnost u soudu domáhat vyloučení tohoto společníka.

Kdyby porušení povinnosti společníkem mělo takové právní následky, které nelze odstranit, není potřeba ani výzvu ke splnění povinnosti před vyloučením zasílat.

Jestli jde o zvlášť závažné porušení, rozhoduje soud. Porušení může být klidně jednorázové. Po vylučovaném společníkovi může společnost případně požadovat také náhradu újmy vzniklé porušením.

O podání návrhu na vyloučení musí nejdříve rozhodnout valná hromada. Vylučovaný společník ani v tomto případě nehlasuje. Valná hromada rozhoduje prostou většinou a není potřeba notářský zápis.

Společník je vyloučený právní mocí soudního rozhodnutí. Vyloučením vznikne ve společnosti tzv. uvolněný podíl a z výtěžku jeho prodeje by měl vyloučený společník dostat vypořádací podíl.

Návrh se podává u krajského soudu podle bydliště nebo sídla vylučovaného společníka. Návrh podává společnost (tzn. primárně za společnost jednatelé), ale jde o jednu ze záležitostí, ve kterých může za společnost podat návrh jako tzv. společnickou žalobu i společník, který pak společnost před soudem i zastupuje.

Pokud by společnická žaloba měla směřovat proti jednateli, je potřeba o svém záměru nejprve informovat dozorčí radu, pokud byste ji měli. Kdyby návrh směřoval proti někomu, kdo jednatelem není, informuje společník písemně o svém záměru podat společnickou žalobu všechny jednatele. Společnickou žalobu jako společník můžete podat a společnost před soudem zastupovat až potom, co orgán, který jste o svém záměru ji podat informovali, jí nepodá sám bez zbytečného odkladu.

Další nedobrovolné způsoby zániku účasti společníka s.r.o.

Tyto způsoby už ale nejsou ovlivnitelné rozhodnutím společnosti nebo ostatních společníků. Stranou taky ponecháme krajní a zřejmé případy jako zánik společnosti nebo smrt společníka. Účast společníka na společnosti zanikne ze zákona především v souvislosti s úpadkovými a exekučními situacemi. Konkrétně nastává:

• zrušením konkursu na majetek společníka z toho důvodu, že majetek je zcela nepostačující;
• doručením vyrozumění o neúspěšné opakované dražbě podílu v řízení o výkonu rozhodnutí nebo v exekuci (pokud je ale podíl nepřevoditelný, tak už jeho samotným postižením), popř. pozdějším negativním rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce;

Za určitých podmínek je při zrušení příslušného rozhodnutí možné účast společníka obnovit, ale to by nám vydalo na další samostatný článek, takže třeba zase příště.

Shrnutí

Vyloučit společníka z s.r.o. není nikdy úplně jednoduché a je potřeba mít velmi dobrý a pevný důvod, zejména k vyloučení prostřednictvím soudu. Důležité je také dodržet všechny procedurální náležitosti, aby v průběhu vyloučení nevznikl důvod jeho neplatnosti.   

I v těchto případech je možné nežádoucím situacím předcházet sjednáním jasných exitových možností ve společenské smlouvě nebo ve vedlejší dohodě společníků (o kterých jsme psali zde.)

Jsme ATREUM advokátní kancelář a v korporátních věcech Vám umíme pomoci.