Nedávno – v srpnu – za mnou přišel kamarád, norský caster (komentátor) turnajů ve hře Age of Empires IV, s tím, že má smlouvu o komentování zápasů. V jejím rámci má komentovat několik desítek zápasů ve sponzorovaných turnajích vysílaných na platformě Twitch. Zaplaceno však dostal pouze za jediný měsíc, ačkoliv má podle smlouvy dostávat honorář každý měsíc. Situaci komplikuje i to, že turnajový organizátor – tedy objednatel – pochází z úplně jiné země.
Bohužel i přesto, že je esport s námi už přibližně dvě desetiletí, jde o zcela běžný jev ve smluvních vztazích napříč celou scénou. Hráčům se běžně stává, že i když vyhrají velký mezinárodní turnaj, stále nemají „dobojováno“ – cesta vyhraných peněz do jejich peněženek může být velmi složitá a nejistá.
Jaký je právní rámec pro řešení sporů v esportu?
Mezinárodní prostředí je pro esportové vztahy zásadní. Zatímco právní rámec v Evropské unii je pro řešení sporů už relativně harmonizovaný, v poslední době se v esportu ve velkém angažuje i Saúdská Arábie, která do něj investuje značné prostředky. Její právní systém však vychází z islámského práva šaría, které je výrazně odlišné od kontinentálního nebo anglosaského systému.
Co by mohlo být efektivním nástrojem pro řešení sporů?
Možností je více – proberme ty nejschůdnější. Výběr vhodného nástroje ovlivňuje kombinace celé řady faktorů: právní rámec, sportovní regulace, technologie, dynamicky se měnící prostředí i výše zmíněná rozdílná národnost zapojených subjektů. Situaci dále komplikuje i to, že významnou roli hrají vývojářské společnosti, které esportové tituly (hry) vlastní.
Z výše uvedeného je patrné, že konzervativní soudní přezkum nemusí být vždy nejvhodnějším – a už vůbec ne prvotním – řešením. Prakticky mají na esportové subjekty největší vliv právě vývojářské společnosti. A právě mezi nimi vidíme rozdílné přístupy. Například společnost Riot Games, která vlastní jeden z největších esportových titulů League of Legends, se o profesionalizaci své esportové scény dlouhodobě intenzivně stará.
Co přinese arbitrážní systém od Riot Games?
Právě díky svému vlivu, který Riot Games z titulu vývojářské společnosti esportových titulů využívá, v roce 2024 spustil arbitrážní systém „Dispute Resolution for Riot Games‘ Esports (EMEA)“, tedy systém mimosoudního řešení sporů pro region Evropy, Blízkého východu a Afriky. Pokusů o vytvoření podobného systému tu bylo více, ale až nyní se do toho aktivně zapojila samotná vývojářská společnost. Ačkoli je systém nový a ne dostatečně odzkoušený, teoreticky se jedná o ideální model, proto věřím, že alespoň v této geografické oblasti a u konkrétních esportových titulů (League of Legends, Valorant) se právní jistota zvýší.
Jak zajistit rychlé a efektivní řešení sporu v dalších oblastech esportu?
Zůstaňme tedy u mimosoudního řešení. Za naši kancelář bychom doporučili do smluv vkládat rozhodčí doložku. Ta zajistí rychlost a důvěrnost řízení – a zároveň je ve většině států světa rozhodnutí rozhodčího řízení vynutitelné díky Newyorské úmluvě. K rozhodování v rozhodčím řízení je možné zvolit rozhodce, kteří fungují po celém světě a je možné vybrat i ty, které se na oblast esportu specializují. Je tedy mnohem vyšší pravděpodobnost, že ten, kdo rozhoduje, chápe celý kontext sporu a je tak schopen daleko efektivněji rozhodnout.
Nevýhodou může být vyšší nákladnost a složitější přístup pro hráče bez právního zastoupení. Pokud jste hráčem, týmovou organizací, nebo komentátorem, a octli jste se v situaci, kdy Vám protistrana nezaplatila, ozvěte se nám.
Jsme ATREUM advokátní kancelář a zaměřujeme se na digitální a byznysové právo.
