O strastiplném procesu vymáhání pohledávky jsme napsali poměrně rozsáhlý příspěvek zde. Jeho postřehy sice stále v základech platí, ale poslední novela občanského soudního řádu (OSŘ), která přišla tak trošku pod radarem spolu s přijetím zákona o hromadném občanském řízení soudním, přesto přináší některé dost podstatné novinky. Novela je účinná od 1. 7. 2024.

Jaké novinky tedy přicházejí? Ty, o kterých chceme mluvit, se týkají elektronického platebního rozkazu (EPR), případně klasického platebního rozkazu (PR). Pohybujeme se tedy ve fázi soudní, po vlastní neúspěšné výzvě k úhradě a před exekucí.

Zmíněná novela podstatným způsobem mění předpoklady vydání EPR a následky (ne)doručení PR i EPR. Pojďme se podívat, co se konkrétně mění.  

Jaké jsou podmínky pro vydání EPR v roce 2024?

I takhle zásadní věc se mění. Dosud (do 30. 6. 2024) platilo, že návrh na vydání EPR je možné podat jen ve věcech, v nichž se žaluje peněžité plnění do 1 milionu korun. Takže přes milion bylo potřeba žalovat klasicky a výsledkem mohl být pouze PR nebo rozsudek, nikdy EPR.

To už teď ale neplatí a maximální výše žalované částky u EPR odpadla. Jaké to má výhody? Krom poměrně jednoduchého podání návrhu na EPR na předepsaném formuláři a logicky vyšší rychlosti vyřízení je tu ještě jedna podstatná výhoda, a tou je výše soudního poplatku. U návrhu na EPR je totiž soudní poplatek:

• 400 Kč, pokud žalujete částku do výše 10.000 Kč včetně;
• 800 Kč, pokud žalujete částku od 10.001 Kč do výše 20.000 Kč včetně;
• 4 % z žalované částky, pokud žalujete částku nad 20.000 Kč.

U klasické žaloby (ne EPR) na zaplacení, pokud nežalujete náhradu nemajetkové újmy v penězích, se platí poplatky takto:

• poplatek ve výši 1.000 Kč, pokud žalujete částku do výše 20.000 Kč včetně;
• poplatek ve výši 5 % z žalované částky, pokud žalujete částku nad 20.000 Kč do 40.000.000 Kč;
• poplatek ve výši 2.000.000 Kč + 1 % z žalované částky přesahující 40.000.000 Kč, přičemž částka nad 250.000.000 Kč se už nezapočítává.

Podle výše dlužné částky si tedy můžete „snadno“ spočítat, jestli se Vám na poplatku podání EPR oproti klasické žalobě vyplatí.

Novinky v doručování EPR nebo PR v roce 2024

Dosud také platilo, že když se PR nebo EPR nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, tzn. v podstatě si ho nevyzvedl (ani z datovky), tak soud musel celý PR/EPR zrušit. Pokračovalo se pak obvykle doručením předvolání k jednání, které už bylo možné doručit tzv. fikcí (i při nevyzvednutí).

Pokud se žalovaný po tomto všem nedostavil k jednání, mohl žalobce soudu na jednání navrhnout vydání tzv. rozsudku pro zmeškání a soud mohl ve prospěch žalobce rozhodnout hned a bez dokazování. Proti rozsudku pro zmeškání jsou navíc velmi omezené možnosti odvolání, takže to byla v podstatě hotová výhra.

Výše uvedené i nadále platí, ale s jednou podstatnou výjimkou. Tou je doručení do datové schránky. V takových případech je totiž možné PR nebo EPR tzv. náhradně doručit. To znamená, že nevyzvednutím doručeného dokumentu se má za to, že dokument doručený byl. Pak už jen stačí, aby uplynula lhůta pro podání odporu (15 dnů) a po jejím marném proběhnutí PR nebo EPR bude mít stejnou váhu, jako pravomocný rozsudek.

Takže pokud žalujete nekontaktního živnostníka s aktivní datovou schránkou nebo společnost, tak můžete exekučního titulu nově dosáhnout o dost rychleji. A rychlost bývá v takových případech i rozhodující (např. pro pořadí exekucí).

Shrnutí

Uvedené novinky podstatně rozšiřují případy, kdy můžete coby věřitelé vůči nekontaktním dlužníkům efektivně dosáhnout požadovaného rozhodnutí (exekučního titulu), a to třeba i aniž by se o tom dlužník sám dozvěděl.

Na straně druhé bude vždy takovýto formalismus a jakákoliv fikce doručení budit rozpaky mezi dlužníky, kteří se třeba vůbec nedozví o tom, že někde prohrávají soud. Z povahy věci není možné zcela vyloučit případy, kdy takto projde celým procesem i PR nebo EPR, který by jinak v řízení při alespoň minimální obraně žalovaného neměl naději na úspěch.

Doporučit proto můžeme v každém případě obezřetnost ve vztahu k datovým schránkám, protože jejich prosté „vypuštění z hlavy“ se rozhodně nemusí vyplatit.