Spravedlivější rozvržení dovolené, snazší doručování a další změny, které přinese novela zákoníku práce
Dlouho očekávaná novela zákoníku práce konečně prošla celým schvalovacím procesem a dnes, tj. 19. 6. 2020, byla zaslána k vyhlášení ve Sbírce zákonů. Podívejme se na nejpodstatnější změny.
Dovolená (účinnost od 1. 1. 2021)
Novela změní pravidla pro čerpání dovolené. Od 1. 1. 2021 se nárok na dovolenou bude vypočítávat z počtu odpracovaných hodin. Délka dovolené, na kterou má zaměstnanec nárok, se bude vypočítávat jako 1/52 stanovené týdenní pracovní doby (typicky 40 hodin) vynásobená délkou dovolené. Pokud by měl zaměstnanec kratší stanovenou týdenní pracovní dobu, bude se tím pádem dovolená poměrně krátit.
Od 1. 1. 2021 se nárok na dovolenou bude vypočítávat z počtu odpracovaných hodin.
Samotná délka dovolené se ale nijak nemění zůstává stále na 4 týdnech, resp. 5 týdnech u státních zaměstnanců.
Pro úplnost jen dodejme, že pokud vznikne nárok na čerpání dovolené v roce 2020, ale bude čerpána až v roce 2021, použije se ještě pro výpočet nynější právní úprava (tzn. podle počtu odpracovaných dní).
Doručování podle zákoníku práce (účinnost od 30. 7. 2020)
Podle současného znění platí, že jakékoliv písemnosti musejí být doručovány zaměstnanci výlučně do vlastních rukou, a to přednostně na pracovišti, případně prostřednictvím provozovatele poštovních služeb na poslední známou adresu zaměstnance.
Novela má za cíl doručování zjednodušit. Mimo jiné bude zaměstnanec povinen sdělit zaměstnavateli svou doručovací adresu a nebude tak nutné prokazování nesmyslného doručování na poslední známou adresu (chalupu, dovolenou…) ze strany zaměstnavatele.
Novela zákoníku práce také prodloužila, resp. prodlouží, dobu, po kterou může být písemnost uložena na poště, ta se tak z původních 10 dnů prodlouží na 15 dnů. Po uplynutí 15 dnů se bude mít za to, že došlo k doručení písemnosti.
Mimo jiné bude zaměstnanec povinen sdělit zaměstnavateli svou doručovací adresu.
Změna přišla i u doručování písemností prostřednictvím datové schránky. Nejdříve s tím musí zaměstnanec i zaměstnavatel souhlasit, to zůstává stejné. Změna přichází zejména u doručení. Dříve musel zaměstnanec doručení zaměstnavateli potvrdit. Nově nebude nutné potvrzení a navíc v případě, že se zaměstnanec nepřihlásí do datové schránky, bude se mít písemnost za doručenou po uplynutí 10 dní .
Sdílené pracovní místo (účinnost od 1. 1. 2021)
Další novinkou, kterou přináší novela zákoníku práce, je možnost zřídit tzv. sdílené pracovní místo. To bude fungovat tak, že zaměstnavatel zaměstná dva a více zaměstnanců na stejnou pozici, o kterou se pak budou dělit. Zaměstnanci si pak budou moci plánovat rozvržení pracovní doby mezi sebou sami. Budou ho ale muset sdělit zaměstnavateli minimálně týden před začátkem měsíce, na který si rozvržení pracovní doby mezi sebe naplánovali. Pokud zaměstnavatele o rozvržení neinformují včas, má zaměstnavatel právo rozvrhnout pracovní dobu podle svého uvážení.
Zaměstnanci si budou moci plánovat rozvržení pracovní doby mezi sebou sami.
Dohodu o sdíleném pracovním místě si mohou strany sjednat v rámci pracovní smlouvy nebo jako její dodatek. Dohodu o sdíleném pracovním místě může jak zaměstnanec, tak i zaměstnavatel vypovědět nebo se na jejím rozvázání dohodnout, a to i bez udání důvodu. Výpovědní doba je 15 dní a začíná plynout dnem doručení, přičemž její zrušení nijak neovlivní stávající pracovní poměr.
Odvolání vedoucího zaměstnance (účinnost od 30. 7. 2020)
Nové znění zákoníku práce zvýší ochranu zaměstnanců na vedoucích pozicích. Bude totiž přesně stanoveno za jakých okolností bude možné zaměstnance z vedoucí pozice odvolat a tento výčet nebude možné změnit ani smlouvou. Pokud zaměstnavatel zaměstnance odvolá, výkon práce zaměstnance na vedoucím místě skončí dnem doručení odvolání (doposud platilo, že dnem následujícím po doručení).
Zvýšení částky odškodnění za úmrtí v práci (účinnost od 1. 1. 2021)
Novela zvýší odškodnění pro pozůstalé, neboť výše odškodnění se bude vypočítávat podle průměrné mzdy v národním hospodářství. Každému pozůstalému je přiznána náhrada ve výši dvacetinásobku této průměrné mzdy. Mezi pozůstalé spadá například manželka, partner, děti a rodiče pozůstalého a další osoby, které by pociťovaly ztrátu zemřelého jako vlastní újmu.
V případě jakýchkoli dotazů spojených s novelou zákoníku práce nebo ohledně jiných pracovněprávních záležitostí se na nás neváhejte obrátit, rádi Vám pomůžeme.