Upozorňujeme, že tento článek je určený pro Vaše základní seznámení s tématem a píšeme ho tak, aby Vás pokud možno i bavil, ne abychom dopodrobna popsali úplně všechny okolnosti.

To, že jednatel je z celé společnosti tím, kdo nese v podstatě největší odpovědnost, jsme už psali (zde). V tomto článku se ale zaměříme konkrétněji na povinnosti a odpovědnost jednatele související s úpadkem nebo hrozícím úpadkem společnosti.

I tentokrát budeme pracovat s modelovým příkladem společnosti s ručením omezeným (SRO) a jejím jednatelem, ale závěry se dají v naprosté většině případů vztáhnout i na jiné korporace a členy jejich statutárních orgánů.

Povinnost jednatele podat insolvenční návrh

Velmi nebezpečné situaci se jako jednatel vystavujete v případě, kdy oddalujete podání insolvenčního návrhu. Když to neuděláte, odpovídáte věřitelům za újmu, kterou tím způsobíte.

Společnost je v úpadku, pokud je v tzv. platební neschopnosti, nebo je předlužená. V platební neschopnosti je společnost tehdy, pokud současně:

• má více věřitelů; a
• má peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti; a
• tyto závazky není schopna plnit.

Předlužená je společnost, pokud má více věřitelů a souhrn jejích závazků převyšuje hodnotu jejího majetku.

Kdy má jednatel podat insolvenční návrh?

Návrh na insolvenci byste jako jednatel měli podat bez zbytečného odkladu poté, co se dozvíte nebo byste se při náležité pečlivosti měli dozvědět o úpadku společnosti. To samé platí v případě, pokud byla pravomocně zastavena exekuce (nebo soudní výkon rozhodnutí) postižením obchodního závodu společnosti proto, že cena majetku náležejícího k závodu nepřevyšuje výši jeho závazků (s výjimkou případů, kdyby společnost měla ještě další závod).

Lhůta „bez zbytečného odkladu“ je v tomto ohledu neúprosná a je třeba ji chápat jako velmi krátkou lhůtu, na kterou je nutné reagovat bezprostředně, ačkoliv se doba trvání lhůty může lišit podle okolností konkrétního případu. Nicméně v podmínkách insolvenčního zákona se praxe i teorie shoduje na tom, že obvykle nemůže být delší, než jednotky týdnů.

Pokud se budete domnívat, že společnosti úpadek jen hrozí, ale ještě v něm není, povinnost podat insolvenční návrh nemáte. Pokud ale nemáte žádný reálný předpoklad překonání hrozící úpadkové situace, doporučujeme pro jistotu podat insolvenční návrh raději dříve.

Přitom byste si měli „dát záležet“ na insolvenčním návrhu, protože pokud by insolvenční soud zastavil řízení z důvodů na straně dlužníka, nebo odmítl návrh, povinnost tím nesplníte.

Co když jednatel insolvenční návrh nepodá včas?

Pokud jednatel nepodá včas insolvenční návrh, pak bude odpovídat věřiteli za újmu způsobenou porušením této povinnosti. Zákon přitom pro tyto účely stanoví velmi „bolestivé“ pravidlo, že taková újma „spočívá v rozdílu mezi zjištěnou výší přihlášené pohledávky a částkou, kterou věřitel v insolvenčním řízení na uspokojení skutečně obdržel“ (tj. doplatili byste věřitelům vše, čeho by se nedomohli po společnosti). V takovém případě můžete ale aspoň sami prokázat, že buď:

• porušení povinnosti nemělo vliv na rozsah částky určené k uspokojení pohledávky (jinými slovy, že „by to dopadlo stejně“); nebo

• jste povinnost nesplnili vzhledem ke skutečnostem, které nastaly nezávisle na Vaší vůli a které jste nemohli odvrátit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze po Vás spravedlivě požadovat,

pak se této povinnosti vyhnete.

Porušení povinností vedoucí (nebo přispívající) ke vzniku úpadku

Pokud porušením svých povinností jednatele přispějete k tomu, že se společnost dostane do úpadku, můžete čelit několika dalším důsledkům.

Předně může insolvenční soud na návrh správce rozhodnout o tom, že budete povinni do insolvenčního řízení vydat prospěch získaný ze smlouvy o výkonu funkce nebo jiný prospěch získaný od společnosti až za 2 roky nazpět (případně jej nahradit v penězích). To ale platí pouze v případě, kdy insolvenční návrh podal věřitel a ne sama společnost.

Pokud by byl na společnost prohlášený konkurz, může soud rozhodnout i o tom, že do insolvenčního řízení budete muset uhradit konkrétní částku určenou soudem. Maximální výše této částky může být i celou částkou, o kterou dluhy společnosti převýší její majetek. Soud v takovém případě zohlední to, jak moc výkon funkce k úpadku přispěl. Podmínka toho, že insolvenční návrh podal věřitel, v tomto případě neplatí.

Tyto následky se týkají i bývalého jednatele nebo osoby v obdobném postavení (např. likvidátor nebo hmotněprávní opatrovník, ale ne prokurista) nebo osob, které činnost jednatele fakticky provádí, ačkoliv jím formálně nejsou (např. tzv. „stínový vedoucí“).

Závěr

Funkce jednatele v SRO se může zdát na první pohled jako chůze minovým polem potenciálních povinností a odpovědností. Následky při porušení povinností mohou být přitom zejména v souvislosti s insolvenčními „prohřešky“ pro fyzické osoby v angažmá dost citelné, ba i likvidační.

I vzhledem k tomu doporučujeme v každém případě obezřetnost jak před přijetím samotné funkce v SRO, tak především při jejím výkonu. Jsme ATREUM advokátní kancelář a společnostem i jednatelům umíme pomoci nejen ve složitém korporátním světě.